Tak nám ten rok opět uběhnul. Měl řádně všechny roční období, jak říkají děti z jihomoravských dědin, tedy jaro, léto, burčák, zima a já jsem jej celý opět strávil v opojení vínem, tedy hlavně teoretickém.
Protože jeden můj kamarád mě nedávno říkal: Rozhodl jsem se vyzkoušet alkoholovou dietu. Super! Už jsem ztratil pět dní. To také praví i první zákon vinárny, tedy že lepší je přijít do vinárny pozdě, než nepřijít vůbec.
V té to souvislosti mě napadla historka, co jsem nedávno slyšel, Prý zazvoní telefon - haló, je tam poradna pro alkoholiky? - Ano, jaké máte problémy? - Poraďte mně, co k pečené huse, bílé víno nebo červené?
Ale pak se vám může stát, že půjdete po ulici, jako nedávno jeden motající se muž a budete si mrmlat pod nosem „už nikdy nebudu víc pít, už nikdy víc, ani míň, toto je tak akorát.”
No, ale aby se nepřepočítal, mohl by se mu stát případ maximální opilosti. Kdy to je? To je tehdy, když už nemůžete bez cizí pomoci ani ležet na zemi.
Začátek těchto stavů byl asi před mnoha lety, Když přišel jako malý chlapec do moravské vinárny. Co si dáš, ptá se číšník. Dvě deci bílého, praví chlapec. A džus by ti nestačil? - Stačil, ale na džus mně chybí deset korun.
Ale víno samozřejmě není nápoj určený k přivození si opileckých stavů. O víně přemýšlí a mudrují filozofové mnoha staletími. A některé výroky jsou nádherné. Třeba Ramondův zákon, který praví: Každý má mít své přesvědčení. Já osobně jsem přesvědčen, že si dám ještě sklenici vína.
Zajímavý je Lubův postoj k uchování vína: „Lidé, kteří si své nejlepší víno nechávají pro lepší příležitosti, jsou optimisté. Pesimisté je pro jistotu vypijí hned. Realisté své nejlepší víno nechávají na dárek pro nadřízeného.” A když už si víno otevřete, může se Vám stát minipříběh jako Goergu Vidalovi, tedy že: „Po bílém víně myslím na hlouposti. Po červeném víně říkám hlouposti. Po sektu dělám hlouposti.“
Na různé kombinace alkoholu říká německé přísloví že „Pivo po víně - jedině pro svině, vino po pivu - hodno obdivu.“ Velmi filozoficky a pro nás moraváky pochvalně zní tento citát: „Lze uvést mnoho známek civilizace, ale jednou z nich rozhodně je víno. Hranice vinařských oblastí jsou hranicemi civilizace.“ Stará maďarská šlechta měla toto heslo: „Nejlepší zelenina je maso, nejlepší ovoce víno a nejlepší nábytek krásná žena.” V těch pár slovech se projevuje maďarský temperament.
Já miluju tohle přísloví: „Je mi líto lidí, kteří nepijí alkohol. Když se ráno probudí, vědí, že lepší už to po celý den určitě nebude.” Snad mě zdraví dovolí ještě další roky chutnat tento o nekonečně krásný a pestrý boží mok.
No, a nakonec, jak to bývá, ještě jedná dobrá rada: Víte, jaký musí být vinný sklep, aby v něm dlouho vydrželo víno? Dobře zamknutý. Vždyť je to jasné, co budeme do příštího roku potřebovat. Stejně jako je lepší k pálení staré dřevo, k projížďce starý kůň, ke čtení stará kniha a k pití staré víno; je třeba mít staré přátele.
Těmi jste pro mě také i vy, návštěvníci těchto stránek. Přeji Vám vše nejlepší, hodně zdraví, spokojenosti a krásných vín v roce 2020.
Zbyněk Kopeček
