Ani kapka vína nazmar: Vyzkoušejte buničinu
Letošní útok padlí révového hodně zdecimoval naše vinice. Úroda bude solidní u těch vinohradníků, kteří včas zachytili tlak a horší u těch, kde tato choroba řádila silněji než je obvyklé. A pokud máte slabší úrodu, víc jak v jiné roky hledíte na to, aby ani zrnko, a ani kapka vylisovaného moštu nevyšla nazmar. Jenže mošt je třeba odkalit a co se zbytkovými sedimenty?
Existuje filtrační pytel na kaly, který se používá v hydrolisech. Je vynikající a vysoce účinný. Má ale tři nevýhody. Je použitelný pouze v lisech svého objemu a typu, velmi špatně se umývá a má poměrně vysokou pořizovací cenu, která začíná na dvou tisících korunách. Je ale pravda, že je na dlouhodobé užití, takže cena se většinou vrátí již po prvních letech.
Od letošního vinobraní se nám do Vinařského domu Kopeček podařila zajistit novinka, která je sice v zahraničí již delší dobu využívána, ale u nás ji máme jako první. Jedná se o buničinu Greencel, což je v podstatě čistá celulóza ve formě nadýchaných bílých vláken. Jedná se o výrobek určený hlavně pro menší vinaře a vinařství, který vám dokáže velmi spolehlivě vyčistit zbytkové kaly a dostat z nich čistou šťávu.
Navíc jde o přípravek zcela biodegradovatelný a vyrobený pouze z látek rostlinného původu, takže nemá žádný negativní vliv ani na prostředí a ani na budoucí chuť vína. Zároveň takto ošetřený mošt má až o 25% méně bílkovin.
A jeho použití není vůbec složité. Do nádoby s kalovými sedimenty z lisování moštu nasypeme doporučené množství celulózového přípravku Greencel (dávkování 2-3 kg/100l). Vlákna nasypeme suché, při vkládání ho rozmělníme tak, aby nevytvářela velké chuchvalce a pořádně jej se sedimentem promícháme. Celulóza do sebe „natáhne“ tekutinu i s kaly.
Směs sedimentu a vlákna se pak přelije zpět do lisu a začne se opatrně lisovat. V první části vyteče zakalený mošt, který nalijeme zpět do lisu. Po něm už nám z lisu teče čistá šťáva, kterou stále opatrně lisujeme. Takto můžete kaly několikrát přelisovat, až k úplnému využití odměřené dávky.
Je samozřejmé, že tento popis je velmi obecný a že při práci s tímto materiálem rychle každý vinař najde svou cestu a styl. Jedna z velkých výhod celulózových zbytků po lisování je ta, že díky svému rostlinnému původu jej můžete použít buď do kompostu a nebo přímo - jako vynikající hnojivo ve vinici či zahradě.
Vzhledem k tomu, že litr vína se dnes prodává průměrně za 50 Kč u malovinařů, není ani cena tohoto pomocníka nijak závratná. Kilogram u nás stojí 95 Kč vč. DPH. Když použijete na sto litrů sedimentu (což je zbytek asi z 1000 l moštu) horní hranici dávky 3 kg celulózy utratíte 285 Kč. Z lisu ovšem pak vyteče i po ztrátách nejméně 80 l čisté šťávy, a ta dá po všech procedurách (kvašení, stáčení atd.) nejméně 60 litrů vína ze vzácných moravských hroznů. A 60 litrů krát 50 korun, to jsou rovné 3 000 Kč zisku při nákladech 285 Kč.
Ano. I toto je pohled na kaly, které se různě vypalují do nepříliš dobrých vínovic, nebo se rovnou zlikvidují. Jsem osobně rád za to, že vám takový materiál mohu nabídnout a že se jako vinaři zase o kousek posuneme.