Vysazujeme vinice: První ošetření vinné révy v výběr lokality

Vysazování vinic je pro mnoho vinařů klíčovým krokem k zajištění kvalitní produkce vína. Ať už se rozhodnete dosazovat starší vinice, nebo zakládat nové, je nezbytné zajistit správné ošetření hned od počátku. Tento článek vám přináší praktické rady, jak se o nově vysazené vinice starat, aby se co nejlépe ujaly a v budoucnu přinášely bohatou úrodu.

Příprava půdy a péče po výsadbě

Po vysazení nových sazenic je zásadní zajistit, aby půda kolem keřů byla stále kyprá. Pravidelné kypření nejenže podporuje růst kořenů, ale také účinně ničí plevel, který by mohl mladé rostliny zahlušit. Kypření zároveň zlepšuje provzdušnění půdy, což je klíčové pro zdravý růst révy. K ochraně proti stresu způsobenému přesazením je vhodné do prvotní zálivky přidat stimulátor růstu, jako je například tekutý Vitality komplex, který dodá sazenicím potřebnou energii a podporuje jejich vitalitu.

Výběr správné lokality pro výsadbu vinice je klíčovým faktorem, protože půda a terroir hrají nezastupitelnou roli v tom, jak se vyvíjí a projevuje jedinečný charakter vína. Podíváme na důležitost správného terroiru a jak vhodně kombinovat faktory, jako je typ půdy a mikroklima, pro dosažení optimálních podmínek pro pěstování vinné révy. Odkryjeme tajemství toho, jak terroir ovlivňuje chuť a styl vína, a jak vinaři mohou využít jedinečného charakteru každé lokality k vytvoření vína s nezaměnitelným otiskem místa.

Nejprve vám zkráceně popíšu moji situaci. Mám vinici, starou mnoho desítek let a její věk je bohužel stále více zřejmý. Neplodí již jako dříve, každým rokem odumírá několik keřů. Rozhodl jsem se ji tedy obměnit.

Obměna vinic (tedy vyklučování staré a výsadba nové) patří k běžné práci vinaře. Obecně platí, že půda by si měla po odstranění staré vinice nejméně dva roky odpočinout, mělo by se na ní po dobu relaxace pěstovat zelené hnojivo, dodat do půdy prvky, které jsou starou výsadbou vyčerpané, a také by se měla pořádně provzdušnit a zbavit pevných starých částic a zbytků kořenů.  To lehce zvládne hlubší orba a po doplnění hnojiv zapravení rotavátorem. 

Nyní již k samotné výsadbě révy a vlivu terroir.

Před samotným vysazením révy, ať už na původním místě, nebo na zcela novém. Vámi vybrané půdě je vhodné vzít její vzorky a nechat udělat rozbor v laboratoři.

Co je to Terroire? 
Termín "terroir" pochází z francouzštiny a odkazuje na celkový charakter a zvláštnosti určitého místa, které ovlivňují produkci vinné révy. Terroir zahrnuje mnoho faktorů, jako jsou půda, klima, expozice slunci, sklon terénu, a další geografické a klimatické aspekty.
Ve vinohradnictví a výrobě vína hraje terroir klíčovou roli, protože přispívá k jedinečné chuti a charakteru vína z dané oblasti. Různé regiony mají odlišný terroir, což vede k vytváření různých stylů vína.
Vinaři se snaží využít přirozeného terroiru, aby vytvořili vína s výrazným místním charakterem. Terroir může ovlivnit nejen chuť vína, ale také aroma, barvu a celkový styl. Místní podmínky půdy a klimatu mohou dát vínu charakteristické vlastnosti, které jsou jedinečné pro dané místo pěstování vinné révy.

Půda je totiž nejdůležitější složkou místního terroir. Tato informace je důležitá při výběru odrůdy, kterou chcete vysadit. Ne vše se všude hodí, jak se říká. Každá lokalita má svůj potenciál ve vztahu k odrůdě, a proto je důležité ji určit a správně se rozhodnout. 

Snad vám při tomto těžkém rozhodování pomůže jednoduchá rovnice, která trochu napoví, jak půdu využít. Obecně platí, že 

• na písku se tvoří vína, u kterých převládá svěžest, mají harmonické kyselinky a jsou příjemně lehké,
• mazlavý jíl zase tvoří vína tělnatá, silná a pevná,
• vápenatá podlož zase umí vína velmi jemná, slaná, chuťově vyvážená a hebká. 

Laboratorní rozbor vám tedy prozradí kombinaci složení půdy a tím usnadní rozhodnutí co a kam vysadit.

S kvalitou půdy rovněž souvisí i její struktura. Měla by být pórovitá, ne příliš mastná a těžká, aby mohla vytvořit co nejlepší podmínky pro budoucí rychlý růst kořenového systému, a aby měla ideální prostupnost vody a kyslíku.

V písčitých půdách bývá průnik vody příliš rychlý a silný, a kořenový systém ji nedokáže včas využít. Naopak, když je půda silně jílovitá a mastná, brání průsaku vody úplně.

_{Terrior je vše. Při výběru lokality určitě nepodceňujte typ půdy, který má na výsledné víno obrovský vliv, pomoci vám v tom může laboratorní rozbor, který přesně určí složení půdy.}  

Ideální jsou tak lehčí půdy, tedy kombinace obou těchto faktorů. Například takové jílové částice zpomalují průnik vody, a tak pak dokáže rostlinu lépe a déle zavlažovat. 

Kdo zná odrůdy révy a svou terroir, dokáže si tak na základě těchto analýz zodpovědně vybrat odrůdu, které bude příštích několik desetiletí věnovat svůj čas. A kdo váhá a není si jistý, ať se obrátí ke svým předkům. Naši staříčci většinou historicky trefili tu správnou odrůdu na správné místo. 

Stejně jako měli i vynikající smysl pro výběr místa výsadby vinice, věděli, kde končí mrazové pásmo i kde je třeba moc vlhká půda. 

Nicméně, přece jen bych se dnes přiklonil k vědečtějším metodám. Počasí a podmínky u nás se mění. Určitě jsou jiné než před sto lety. Docela by mě zajímalo, co si za osmdesát let řekne vinař, co bude odstraňovat moji letošní výsadbu. A co půjde po ní. Že by datle?

Podlom a vázání letorostů

Jakmile vyrostou z naštěpované části sazenic zelené výhony, přikročíme k podlomu. Nejprve ponecháme na každé sazenici 2 letorosty a ostatní zcela odstraníme. Podlom uděláme brzy, dokud jsou letorosty kolem 5 cm dlouhé. Ponecháváme na sazenici letorosty rašící přímo z hlavy (roubu) mladé sazenice. Nejvhodnější jsou letorosty vyrůstající co nejblíže k seříznutému vrcholovému čípku roubu, neboť pomáhají rychle vytvořit zával nad odříznutým čípkem. Jakmile jsou letorosty dlouhé 10 - 15 cm, tak slabší z nich zaštípneme. V následujících letech bude tvořit mrazový čípek na patě kmene keře. Delší letorost co nejdříve vyvážeme k opěrnému svislému drátu, aby jeho vzpřímená poloha napomáhala rychlému růstu. Častým vyvažováním letorostu, kypřením půdy a přihnojením sazenic můžeme již v prvním roce růstu sazenic vytvořit dostatečně dlouhý přírůstek, který může být ve druhém roce seříznut na výšku kmene.

Přihnojování pro rychlejší růst

K urychlení růstu sazenic se používá letní přihnojování. I když byla půda při rygolaci hnojena zásobním hnojením a chlévským hnojem, jsou tyto živiny většinou z dosahu malého kořenového systému sazenic. Přihnojíme-li v bezprostředním okolí sazenice lehce rozpustnými hnojivy do povrchové vrstvy půdy, prolínají živiny pomalu ke kořenům a růst se posílí. Hnojiva nikdy nerozhazujeme na listy sazenic, ani zcela blízko ke kořenovému kmeni sazenice. Místně zvýšená koncentrace živin by mohla poškodit pletiva. Rozhodíme je v okruhu kolem sazenic a zapravíme kypřením do půdy.

Další přihnojení uděláme za měsíc na to kombinovaným, lehce rozpustným nebo opět tekutým hnojivem. Sazenice nepotřebují mnoho živin, a tak stačí malá hrstka kolem každé sazenice nebo ještě lepší je v tekutá varianta hnojiva v zálivce. Těch máme ve Vinařském domě několik druhů. V suchých obdobích se růst sazenic zpomaluje a k jeho obnovení je nejvhodnější zálivka slabým živným roztokem kombinovaného hnojiva. Užívá se koncentrace 0,1 – 0,2 %. Živný roztok aplikujeme pomocí tenkých hydrovrtů do hloubky 15 cm v okolí sazenice tak, aby k sazenici přišlo asi 2l vody. Nebo se na menších výsadbách dělají do stejné hloubky vpichy průbojem a do nich se nalévá živný roztok konví, nebo hadicí z nádoby vezené na přívěsném vozíku.

Pokud bychom zavlažovali sazenice do misek vytvořených při kypření půdy kolem sazenic, pak je k tomu nutné větší množství vody nebo živného roztoku. Po vsáknutí povrchové zálivky se vytvoří v miskách pevná krusta vyschlé půdy. Tu musíme co nejdříve po vyschnutí povrchu rozrušit kypřením, a tím zamezit výparu zálivkové vody a obnovit přístup vzduchu do půdy kolem sazenice.

Postup přihnojování

• Hnojiva nerozhazujeme na listy sazenic, ani zcela blízko ke kořenovému kmeni.
• Rozprostřeme hnojivo v okruhu kolem sazenic a zapravíme ho do půdy kypřením.
• V suchých obdobích přidáme ke zálivce lehký živný roztok, aplikovaný do hloubky 15 cm.

Ochrana před vysycháním a chorobami

Aby půda kolem sazenic rychle nevysychala, je možné ji zakrýt organickou hmotou, například senem nebo slámou. Tento kryt udržuje vlhkost půdy po delší dobu a zároveň zlepšuje výživu rostlin. Ke každému postřiku proti chorobám je vhodné přidat kombinované listové hnojivo, které dodá sazenicím další potřebné živiny přímo přes listy.

Ochranné prostředky

• Ochranné tubusy: Vytvářejí mikroklima, které chrání sazenice před mrazem a přímým sluncem.
• Mulčovací plachetky: Zabraňují růstu plevele v okolí sazenic.

Závěr

Vysazování vinic je významnou investicí, která si zaslouží důkladnou péči od samého začátku. Pravidelné kypření, správné hnojení a ochrana před nepříznivými vlivy jsou klíčové pro dosažení zdravého růstu a vysoké produkce. Dodržování těchto postupů vám pomůže zajistit, že vaše vinice budou vzkvétat a přinášet bohatou úrodu po mnoho let.