Nejčastější choroby a škůdci ovocných stromů: jak s nimi zatočit?

Se začátkem jara se kromě rostlin probouzejí také škůdci a choroby, které můžou zahrádkářům způsobit velké škody. Dnes bychom si představili dvě nemoci, jež jsou v poslední době stále víc a víc k vidění na ovocných stromech. Bez postřiků se nejspíše neobejdeme, avšak u nás ve Vinařském domě Vám rádi pomůžeme vybrat, ty správné.

Denisa Tymonová, tým Vinařského domu Kopeček, 15.4.2022

Rez hrušňová

Jak první se podíváme na rez hrušňovoun lidově nazývaná mor hrušní. Je to houbová choroba, která patří v ČR k nejrozšířenějším chorobám hrušní. Tuto chorobu způsobuje mikroskopická houba Gymnosporangium sabinae. Tato houba ke svému vývoji potřebuje 2 hostitele, kterými jsou hrušeň a některé druhy jalovce (např. jalovec prostřední, či jalovec chvojka). Mezi hostitele však nepatří túje (zeravy) cypřišky či cypřiše a ani volně rostoucí jalovec obecný. Zpravidla však platí, čím blíže rostou hrušně a hostitelské jalovce, tím je větší šance na výskyt choroby. V případě, že jsou hostitelé od sebe vzdáleni 200 metrů a více, riziko poškození je daleko nižší.

Zimou však původce rzivosti neodstraníme. Hostitel přezimuje na jalovcích. Infikované větve v předjaří mírně zduří a v době květu hrušní se na nich vytváří speciální rosolovité a za sucha prášivé útvary. V případě silné infekce se podstatně snižuje asimilace, což bohužel negativně ovlivňuje jak růst a vyzrávání letorostů, tak i velikost sklizně a kvalitu plodů. Pokud se však infekce nepodaří zachytit ze začátku a následují víceleté silné infekce, stromy prosychají a také i zcela odumírají.

Můžete také navštívit naši speciální kategorií ochrany rostlin nebo nás s dotazy přímo kontaktovat

Vzdálenost - rozhodující faktor

Co se týká odrůd hrušní, existují určité rozdíly v náchylnosti. Mezi velmi náchylné se řadí např. ´Boscova lahvice´, ´Clappova´,´Lucasova´, ´Pařížanka´, ´Williamsova´. Odolnějšími odrůdami jsou například ´Bohemica´, ´Decora´, ´Dicolor´, ´Radana´ aj.). V případě silnější infekce ale nemají tyto rozdíly podstatnější význam. Tzv. asijské hrušně (nashi, kumoi, hruškojablka) jsou také napadány, ale s podstatně slabšími příznaky. Najdeme však také odrůdové rozdíly v náchylnosti.

rez_hrusnova

Rez hrušňová - houbová choroba, která každoročně trápí mnoho stromů (a sadařů). Vyznačuje se typickými oranžovými až červenými skvrnami o průměru několika milimetrů. Uprostřed skvrn jsou viditelné černé tečky

Abychom předešli této chorobě, je důležité oba hostitele izolovat tak, aby rostly co nejdále od sebe. Není to však vždy jednoduché, jelikož tyto hostitelské rostliny mohou často růst i na pozemcích jiných majitelů. Další možností je však také odstranit ložiska chorob na větvích jalovců, tato možnost však musí být provedena včas (nejpozději v předjaří). Pokud přemýšlíte, co se spadlým napadeným listím, nemusíte mít obavy. Je možné je kompostovat. 

Přípravky, které lze použít v případě výskytu rzivosti hrušně

Největší riziko přenosu choroby je při dešti. Pro napadení hrušní je tímto rizikovým obdobím právě doba krátce před květem a 2-3 týdny po odkvětu. 

Ošetření rostlin

Pro ošetření výše uvedenými přípravky doporučujeme tyto 2 termíny:

  • 1x před květem (fáze růžového poupěte)
  • 1x po odkvětu

POZOR! Rozhodně nedoporučuji používat přípravek Ortiva. Tento postřik nemá registraci na použití na jádroviny (hrušně) - to znamená, že nemá testy účinnosti ani testy na to, jaké účinky by na strom mohl mít...zda není fytotoxický, apod. Ortiva, i když je na obalu uvedena  rez (není rez jako rez!!!), tak pro ošetření hrušní proti rzi hrušňové se nesmí používat!!! Dále také nepoužívejte přípravek Champion 50 WG při výskytu rzivosti hrušní. Jedná se o měďnatý přípravek, který neúčinkuje proti rzi na hrušních! Naopak, při aplikaci by se Vám také mohlo stát, že celému stromu spadne listí!

Moniliová spála

Jako druhou si představíme moniliovou spálu, moniliózu, nebo lidově také mrtvičku, která je prakticky jednou z nejzávažnějších chorob především u višní a meruněk, objevuje se však také u třešní, slivoní, mandloní a broskvoní. Specifická forma Monilinia laxa f. sp. mali se vyskytuje obzvlášť v posledních letech na jabloních. Ačkoliv bychom si slovo spála spojili se suchem, úžehem či mrazem, právě v tomto případě tomu tak není.

Další články o ochraně rostlin najdete na našem blogu Rádce pěstitele.

Původce nemoci (patogen) přežívá jak v napadených větvičkách, tak v plodech, které zůstaly na stromě, nebo v plodech pod stromy. Na nich se vytváří výtrusy, které jsou zaneseny do květů buď větrem, nebo hmyzem. Květ pak zhnědne, skvrny na listech se zvětšují a přes květní stopku přenáší chorobu do větviček. Napadené květy s konci větviček odumírají a na letorostech se často vytvářejí kapky klejotoku. Vzniklé ranky (např. kroupami, při sklizni, praskliny) se často stávají vstupní branou pro dřevokazné mikroorganismy. Při silnější infekci napadené stromy prosychají a zhynou. Vlhké počasí s teplotou pod 13°C je ideální pro vývoj a rozšíření této choroby.

monilioza

Monilióza a její typické příznaky - postupné odumírání květů a listů až ke dřevu. Autor: Shuhrataxmedov.

Jak ochránit rostliny

Ochránit stromy před touto nemocí můžeme například tím, že včas (nejpozději do konce zimy) odstraníme již zmíněné napadené větvičky a plody. U slivoní a meruněk jsou napadené plody často přilepené k větvičkám, není je tedy úplně snadné je odstranit. Jak je to s kompostem? Napadené plody i slabé větvičky můžeme vložit do kompostu, ale pouze v případě, že do konce zimy budou pořádně zasypány nějakým inertním materiálem (tráva, zemina, ad.).

Nepřímou ochranou je výsadba odrůd odolnějších k monilióze. U třešní jsou více odolné odrůdy Korida a Karešova. Naopak u višní jsou více náchylné na tuto chorobu odrůdy Morela pozdní a Morellenfeuer. 

Postřiky, které můžeme použít v případě výskytu této choroby

V případě silnější infekce můžete postřik zopakovat ještě na konci kvetení. U každého postřiku však dbejte na pokyny uvedené v etiketě přípravku.

Pokud Vás zajímá, s jakými chorobami se můžete setkat třeba právě ve Vaší zahradě, doporučujeme knihy od skvělého autora Jaroslava Roda, z jehož vědomostí jsme částečně čerpali i pro tento článek.