Bitva o úrody vrcholí. Tento výraz z dob dřívějších se opravdu hodí k dnešním dnům. Někteří vinohradníci už boj hlavně s padlím vzdali a netečně čekají, jak to všechno dopadne. Kde se tady tato zákeřná choroba vlastně vzala a jak se proti ní dá bránit?
V rozmezí padesáti let devatenáctého století utrpělo evropské vinařství tři překvapivé rány, které znamenaly nejen nesmírné soukromé ale i národohospodářské škody. Navíc otřásly existencí tohoto zemědělského oboru takovou měrou, že bylo ohroženo ve své podstatě.
Nejprve to byla právě invaze padlí révového, které se začalo objevovat od roku 1845 ve francouzských vinicích a brzy ohrožovalo celé evropské vinařství. Jeho škodlivost byla zvláště v teplých oblastech velmi výrazná. Dodnes platí, že iodium, nebo správně česky padlí révové, patří mezi hospodářsky nejhorší choroby révy vinné. Dokáže úrodu zcela zničit.
Ve Francii se udává vlivem napadení vinic padlím révovým každoroční rychlý pokles sklizní v letech 1850 až 1854 drastickými čísly: 20,7 - 18,1 - 13,2 - 10,4 - 4,9 tun / ha. Tento pokles byla druhá katastrofa pro evropské vinařství. Vzhledem k tomu, že se v použití mleté síry našel poměrně rychle vhodný prostředek proti padlí, byla první katastrofa zažehnána.
Třetí, podstatně horší katastrofou bylo zavlečení mšičky révokazu do Evropy. Ale toto nesmírně zajímavé téma si nechám na jindy, teď ještě zůstanu u padlí.
Tato zákeřná bakteriální choroba napadá všechny zelené části keře, letorosty, listy, květenství a především nezralé hrozny. Napadené části prorůstá bílé až bílošedé podhoubí, na němž se na konidionoších diferencují konidie. V důsledku poškození a odumírání povrchových pletiv se postižené části zbarvují šedavě, dochází k redukci růstu a k deformacím. Na listech se objeví nejdříve světle zbarvené matné skvrny. Květenství sprchávají, mladé bobule v důsledku nadměrných ztrát vody zasychají. U větších bobulí dochází v důsledku poškození povrchových buněk při dalším růstu a zejména při náhlém příjmu vody k praskání. Na letorostech vznikají různě utvářené skvrny, které při vyzrávání dřeva tmavnou až černají.
V posledních, spíše sušších letech je padlí hospodářsky nejškodlivějším onemocněním révy vinné. Při napadení hroznů dochází nejen k podstatnému snížení výnosů, ale i neméně podstatnému snížení kvality hroznů a z toho vyplývající nižší cukernatost a méně aromatických látek. Ochrana není jen aplikace postřiků. Důležité také správné odlistění hroznů, výběr stanoviště, či nepřehnojení půdy (zejména dusíkem). Také musím zmínit prevenci. Postřikový plán, kdy od květu používáme do vinic vhodné systémové přípravky. Důležitá je jejich obměna, a tím zabránění rezistence. Vinici ošetřujte přesně dle stanovených agrotermínů, nezávisle na indiciích. A to platí i pro blížící se riziko napadení plísní šedou, či další generace svilušek.
Až se objeví první příznaky, je boj s padlím velmi těžký, někdy marný a hlavně velmi drahý a časově náročný. Pokud ale tato situace nastane, dá se použít v současné době přípravek Karathane, popřípadě do větších ploch Prosper. Klasické sirnaté přípravky jako Kumulus jsou už bohužel v tomto případě už slabé, funguje pouze na preventivní bázi.
Hodně zdaru!
